Proměna

Harlej

1. Ještě před chvílí
   myslel jsem, že tě už dobře znám
   se všema chybama
   co ani sama nepřiznáš.
   
   Stačil okamžik jen
   pořád jsem doufal, že je to hra
   který se budeme
   už brzo jen oba smát.
   
R: Óó před sebou mám
   najednou cizí neznámou tvář
   krutou a studenou
   i když se pořád usmívá.
   Z vlasů máš ostnatej drát
   a ze rtů kape ti jed
   pořád nevěřím
   že tohle v sobě ukrýváš.
   
2. Možná to přestane
   možná se sama polekáš
   a znovu si nasadíš
   tu svoji starou známou tvář.
   
   Jenže už napořád
   budu mít v sobě schovanej strach
   kolik těch proměn
   ještě přede mnou schováváš.
   
   Kolik těch proměn přede mnou schováváš,
   kolik těch proměn přede mnou schováváš.
   
R: Óó před sebou mám...