1. Ten den zrovna měla jsem být zkoušená, a tak místo do učených knih, koukala jsem v biografu zmámená, na Fanfána v botách vysokých. R: Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál. Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál? Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť? Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš? 2. Od těch dob ho hledám a jen já to vím, že už ho snad nikdy nepotkám. Tak ráda bych, aspoň se snu bláhovým bránila se jeho lichotkám. R: Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál... R: Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál. Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál? Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť? Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš? Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš? Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?