Neuč slunce hřát

Helena Vondráčková

1. Na co modrý nebe myslí a čeho může se jen bát,
   když mu někdy dojde kyslík, zatáhne brzdu a jde spát,
   jako já se teď světem toulá a často neví kudy kam,
   došla mi slova noc je dlouhá snad ti i proto utíkám.

R: Neuč slunce hřát já to balím, už víme přece,
   hvězdy ty pořád nepadají, tak nech si o mě zdát,
   tak nech si o mě zdát to nejde,
   nech si o mě zdát to nejde tak utíkám, tak utíkám.

2. Divoký řeky táhnou z kopců a všechny drží jeden směr,
   do moří ženou hejna lovcům tak už to chodí tak to ber,
   neříkej že se právě rouhám a o čem Bůh teď hovoří,
   došla mi slova noc je dlouhá a já chci zpátky do moří.

R: Neuč slunce hřát já to balím...
   ...
   jééé, co nejdál.

Solo

   Neříkej že se právě rouhám a o čem Bůh teď hovoří,
   došla mi slova noc je dlouhá a já chci zpátky do moří.

R: Neuč slunce hřát já to balím...
   ...
   jééé, pryč utíkám.