1. Peříčko holubí, létáš tu povětřím, víc už tě nespatřím odletíš dál bůhví kam. 2. Peříčko holubí, létáš tu povětřím, prý už mu nepatřím, smutně ti zamávám. R: Dávno tvůj osud znám, někdo tě opustil, tvůj bílý osud mám, k zemi mě upustil. Kdopak tě polapí, peříčko holubí. Vítr tě potrápí a déšť tě zahubí. 3. Peříčko holubí, létáš tu v okolí, víc mě nic nebolí, dálku tvou v sobě mám. R: Dávno tvůj osud znám, někdo tě opustil... 4. = 3. (o 1/2 tónu výš)