Ohrada

Hoboes

1. Ohrada se táhne krajem bůhvíkam,
   mé stádo už nechce dále jít,
   žízním, a v láhvi jenom doušek mám,
   nevím, co zítra budu pít.
R: Slunce žár k šílenství už mě dohání,
   čert aby vzal tu zatracenou pláň,
   jen vítr zná mé osamělé volání,
   zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň.
   Kolem oblaka prachu, a já touhu jedinou mám - domů,
   [: zpívám si o stínu, který by byl jako dlaň. :]

2. Ohrada se táhne krajem bůhvíkam
   a kovboj, ten může jenom snít,
   proč plání na koni jezdí sem a tam,
   když vedrem nemůže ani klít.
R: