Čekám až se vrátí z Modrých hor podzimní den večery se krátí nad skalou léto neobrátí laskavou větrem provoněnou svraskalou sympatickou tvář To se někdy stává na podzim že chce se jít ven pod nohama listí spadaný severního větru varhany mají hity léta nahraný jako každej lhář R: Léto končí svítí dálka našich ohňů loučí láska padá na zem aby přikryla ji unavená moudrá příroda Do barevnejch strání vyběhnout pozdravit déšť kterej padá tiše z oblaků na ramena smutnejch tuláků nosí hořký vůně od vlaků co už v nebi jsou A tak láska padá na podzim do bílejch rán mizí jako šedejch kačen klín zneuctěna barvou jeřabin zahalená jíním pavučin mlhou lezavou