Zvláštní znamení touha

Hoboes

1. Zase vidím za soumraku na pozadí šedejch mraků
   mlčenlivej zástup kamarádů,
   siluety hor a stromů, starejch opuštěnejch lomů
   blíží se s duněním vodopádů.
   Táhnou krajinou strží a tůní, muži z Shakespearových sonetů,
   postavy divnejch tvarů a vůní, přízraky červenejch baretů.
R: Zvláštní znamení touha, loukám prostřenej stůl,
   dálka ruku ti podá, chleba a sůl,
   zvláštní znamení touha, v nohách tisíce mil,
   obzor kdo v očích nemá, nic nepochopil.

2. Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch kroků,
   vichřice a snih je doprovází,
   maskovaný kombinézy po všech armádách, co lezly
   úbočíma našich hor a strání.
   Táhnou krajinou podivný stíny, muži z Shakespearových sonetů,
   za nechtama smutek rodný hlíny, přízraky červenejch baretů.
R: