Kousek

Jan Nedvěd

  
Vítr se zdvihá a píská 
  
a noc opilá začne se smát, 
jen ten, kdo ví, jak je, když se stýská, 
jen ten umí říct, jak mi je. 

Zavřenej s kytarou skládám, 
a když neskládám, pořád bych spal, 
kam se podívám, všude je tě kousek, lásko, 
včera vlasy tvý jsem ze stolku vzal. 

R: Však víš, však víš, 
taky díváš se z oken, jestli mě neuvidíš někde stát, 
netrap se bůhvíproč, miláčku, doma jsem, sedím sám, 
tvůj, jen tvůj. 

R1: Vítr se chlubí a píská, 
a co já, kdo mě zchladí, kdo vískat 
bude ve vlasech, když ráno chci vstát? 

R: 

 
R2: Však víš, však víš, však víš, však víš, 
   
však víš, však víš, však víš, však víš, však víš ...