Občanka

Jan Nedvěd

1. Do kapsy občanku a k tomu korun pár,
   uprostřed přírody přijímat ticha dar,
   to všechno přes škleby lidí, co nechápou nic.


2. Nechápou, že chcem jen, jenom v klidu žít,
   svět je nám těsnej, když musíme jít
   a říkat někde něco, co svírá nám rty.

R: Otřelý fráze a sliby do očí
   známe už, známe, vždycky se otočí
   jen proti nám, vyrost' z nich tuláckej kříž.


3. Nervózní města, hádky a štvanice,
   děla a zmatky, naftový pranice,
   to pro nás máte, tak pěkně děkujem, ne!

4.=1.

R: 2x