Odpusť

Jan Nedvěd

Nesplněný den mi do pokory schází
přesvědčený vírou v pokání
do odpustků sáhl jsem jak chvilka zneuznání,
sám sobě věřit chtěl jsem pojednou 

R: Odpusť, však ty víš, jen den mi k noci schází
   jen důvod hledat víc teď chvíli jen
   Z nesnází a dnů, kdy bolest duši zkazí
   přestal jsem věřit chtít v tvé jméno jmen 

Otevřu teď tvou, tvou knížku pravd a slibů 
Kdybych jenom měl, měl sílu víc si vážit slov 
O lásce a dnech tvých věčných požehnání 
a že u mě si a já_ nevěřím v tvůj soud
   
R: 2x    
   +   Odpusť však ty víš