Nesplněný den mi do pokory schází přesvědčený vírou v pokání do odpustků sáhl jsem jak chvilka zneuznání, sám sobě věřit chtěl jsem pojednou R: Odpusť, však ty víš, jen den mi k noci schází jen důvod hledat víc teď chvíli jen Z nesnází a dnů, kdy bolest duši zkazí přestal jsem věřit chtít v tvé jméno jmen Otevřu teď tvou, tvou knížku pravd a slibů Kdybych jenom měl, měl sílu víc si vážit slov O lásce a dnech tvých věčných požehnání a že u mě si a já_ nevěřím v tvůj soud R: 2x + Odpusť však ty víš