Menu
A+ A A-

Písnička pro pana Gorbačova

Jan Nedvěd

Rec: Otvírám noviny azbukou ozdobené
     a čtu si myšlenky kohosi, kdo sáhl do mého svědomí
     a vynesl na světlo názory nevyřčené,
     nevyřčené díky mé osobní slabosti a strachu,
     myšlenky plné humanity, přátelství, svobody,
     ale i socialismu, v jehož jménu kdosi zabíjel nevinné lidi,
     ptáte se, kdy - ve dvacátém století,
     ve dvacátém století.

R: Kdo ví, kdo ví, co bude dál,
   chcem žít, chcem žít tak, jak se má,
   nebo tak, jak se dá, ale takhle už ne.

Rec: Tak na zdraví, lásku už máte,
     a myslete na to, že každej váš krok sleduje celej svět,
     a kdybyste někdy projížděl Prahou,
     tak se u mě klidně stavte,
     otevřu ruský rybičky, pražskou šunku,
     americkou vodku Gorby mám doma, a budeme si povídat,
     mám toho totiž spoustu na srdci,
     a nejen já, a nejen já.

R: + kdo ví, kdo ví, co bude dál ...



Login or Register


Nejrychleji a nejpohodlnějí se přihlásíte pomocí Vašeho účtu na Facebooku. {JFBCLogin}