Srnky

Jan Nedvěd

              
Dech bílých ostruží na břehu odkud
       
a kam smě mohli jít potokem v pláních.
     
Ještě té cítím bílá noci to světla
náklaďáku pospíchala spát.

                
R: A když dým s komínů v signálech šel,
že už jsme  spolu už zas,
 
že sotva vychladli s kamenů plameny 
   
přesto že zas je čas.

Zátoky malované proudem a ticha voda 
plavých lagun a zvěře vranech.
Vodníci zbytky větví z ohňů ,tu a tam
takový popel tak pozdě,tak pozdě se šlo spát

R:3x