Černej den

Hop Trop

1. Ten den byl beznadějně černej
   jak darebáků svědomí,
   jak smutku nával nepřebernej,
   kterej se náhle prolomí.

2. Pomalu stoupali jsme strání
   až k jedný z nevelikejch skal,
   na který nechal sny a plány
   jeden z těch kluků, co jsem znal.
*: Stačilo málo chybnejch kroků,
   vtom znenadání volnej pád,
   je to už pěkná řádka roků,
   v noci si lesem cestu zmát'.
   Pak ležel s kostrou zlámanou a strašně moc chtěl žít,
   však usíná a přestanou myšlenky hlavou jít,
   z nás každej potom nad ním stál, chlad rána na nás dejch',
   vítr si s listím pohrával ve větvích březovejch.

3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,
   jsme mlčky "ahoj" přišli říct
   na místa, co nás dávno pojí,
   že tenkrát bylo nás tu víc.