1. Jó, zahrajte mi, plavci, jak míval jsem to rád, mám pádlo pořád těžší a očím se chce spát, už do vlasů mi vítr svý stříbro nafoukal, jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál. R1: Až vobrátím se naposled za zemí modravou, za pískem zlatým jako med, za slámou pod hlavou, tam bendža hrály samy a holek plný stany, tam neštípaly mouchy a ohně plály tmou. 2. Jó, zahrajte mi, plavci, vo létu dávnejch dní, kdy tykaly nám hvězdy a louky voňavý, kdy po houpavejch pláních na pádla vítr hrál, jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál. R2: Ten, kdo má hlavu šedivou, ke šlajsně musí plout, ta šlajsna končí hladinou, co nemá vratiproud, tam Celsius se nehne, ať v noci, nebo ve dne, tam vlahej vítr zpívá pod šlajsnou poslední. R1: 3. Jó, zahrajte mi, plavci, o šlajsně poslední, že proudí krátkou nocí, a pak se rozední, a zahrajte to nahlas, bez vás bych se jí bál, jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál, a potom plujte dál, a potom plujte dál ...