1. Podběl mi z pangejtů mává šedivým ránem přikrytej, mrholí, a z mlhy závoj je na mě schválně ušitej. 2. Mizerně skrz něj se kouká, už celou noc mám za sebou, abych neusnul, tak si broukám, a dýzl klepe pode mnou. R: Ráno, až se slunce nad obzorem ukáže a všem hospodskejm u silnice poví, že by sis chtěl u nich kafe dát, tak si dodej ještě trochu kuráže, jseš chlap, kterej čas neúnavně honí [: a svou káru musí taky hnát. :] 3. Den už se pomalu blíží a tma je špatnej společník, nejhorší ve chvíly zrádný, na jaký dávno jsem si zvyk'. 4. Až zvednu od čáry bílý konečně oči znavený, pohladím tu, co na mě čeká, a budu patřit jenom jí. R: