1. Jsem na konci cesty a zouvám se z bot, chci chudákům platit a že nejsem skot, ten prstýnek zlatej, co v hrsti ho mám, je pro tebe, holka, a tak ti ho dám. 2. Už rány si lížu a skáču jak laň a říkám si: před tím mě osude chraň, to kdybych se z bláznil a slinu snad chyt, svý krámy si sbalit a někam zas jít. R: Bloudil jsem zemí i mořem hladovej, smutnej a sám, zakop o kdejakej šutrák a kořen, smůlu nepočítám. 3. Na špinavou práci mně brávali jen, já na slámu lehal, když usínal den, pak dali mě k jídlu, co dávali psům, kolem jen až ke kolenům. 4. Při kácení stromů pak v roklích jsem mok, tma tmoucí a ozlomkrk byl každej krok, já vzpoměl si v tu chvíli moje milá, že líp nežli s tebou se neusíná.