1. Slunce rozpálilo střechy kodrcáku, špinavej plech nám záda hřál, kolejí spojky počítaly kola vlaku, jelo se dál, vagón to vodkejval. 2. V kapse jenom tupej zavírák a lžíci, nic, vo co člověk by se bál, nikdy jsme nebyli vážení cestujícín co znamenaj' pro dráhu kapitál. R: Říkal mi brácho, a já měl ho proto rád, a naše jména byly zkrátka vedlejší, oba jsme měli víc, než moh' by si kdo přát: společný nebe, dny a cesty včerejší. 3. Až zas jeho vlasy větrem rozevlátý poznám na dálku za tratí, přečtu si na zarostlý tváři rozesmátý, že dobrej chlap se prostě neztratí. R: 4.=3. + že dobrej chlap se prostě neztratí ...