1. Až na konec vlaku jednou modrej vagón přicvaknou, budu já ten, kdo tu slávu platí, vagón salonní - sen můj životní, házet budu mince zlatý oknem na trať tuláků. R: Takhle nějak jsem to viděl a za nocí o tom snil na pryčně v boudě prkenný, ale každodenní dřinu proč bych večer nezapil u dráhy v horách stavěný. 2. Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek, oči pálí, když se hodně stejská, jednou přijde den, řekneš: ďas to vem, v dálce na časy se blejská, padáš na zem z oblaků. R: Tak mně neměj, holka, za zlý, že mně koukaj' prsty z bot, já zatím nemám jinačí, z týhle zatracený štace o nejednu zkušenost přijel jsem aspoň bohatší. 3. Každou noc jen chrapot chlapů s pachem propocenejch dek, oči pálí, když se hodně stejská, jednou přijde den, řekneš: ďas to vem, v dálce na časy se blejská, v dálce na časy se blejská, v dálce na časy se blejská, v dálce na časy se blejská ...