Svitavy

Hromosvod

Prázdnou hlavu, městem plavu do polí
v tomhle stavu už mě pranic nebolí
natáhnu se pohodlně do řeky
a pak zavřu svoje očka navěky

Na krku mě hladí tvoje korálky
z cizích očí odstraňuješ ospalky
z kalendáře cizí tváře čteš si sen
a já našel v černý řece soudnej den

Sněží nám tu sněží, kolem tebe běží
jiná realita, nad Svitavou svítá
svítá ve Svitavě, svítá, vy to víte,
svítá v mojí hlavě, proč mi nevěříte

Z šedý kůry vyškrabuju vzpomínky
chutnaj jako vysušený rozinky
řeka ze mě scvrklou duši vyplaví
nic nespraví moje srdce churavý