Spánek se do očí vkrádá jistota je už tatam, snad za to může ta tráva nebo to vidím, copak to spočítám. Čas je jak spadaný listí a rozum vítr už svál, tak to se teď těžko zjistí, bojím se bojím, R: Noc je dlouhá a den taky, vrať se zpátky, vrať se zpátky. Snažím se nedělat chyby a držím krok tak jak mám Vím přesně co mi líbí a s tím už vůbec, vůbec nic neudělám. Držím se tak trochu zpátky, ale ruku na to teď tady dám, jsme na to oba dva krátký poslouchej přece, co ti teď povídám. R: Noc je dlouhá...