Tramvaják

Humbuk

1. Já ti byl tramvaják, jezdil jsem stylem brzda-proud,
   uměl jsem tramvaj našlápnout,
   po ránu stírával jsem rosu z trolejí,
   nepáchl po benzínu, po petroleji,
   blbý je, že po žádným z vozů nelačním
   tolik, jak po manipulačním.

2. Stal jsem se lékařem, v komoře znal jsem každej kout,
   uměl jsem srdce našlápnout,
   měl jsem rád život, onen zjevný přežitek,
   čas malých vizit, paklík velkých vizitek,
   doktorské vtípky, jejich drsné pointy,
   všechno, až na pacienty, ty vem čert a nejen ty,
   nejen ty, nejen ty, nejen ty,
   nejen ty, nejen ty, nejen ty...

3. Pak jsem byl důstojník, mužstvu jsem dával správnej čoud,
   uměl jsem minu našlápnout,
   v armádní kantýně jsem platil za borce,
   v létě se válel na ňáké té majorce,
   velel bych dodnes, ovšem bez nadřízených
   a bez podřízených.

4. Jsem kuchař v kosmu, není tu žádnej mlsnej žrout,
   co si smí na mě vyšlápnout,
   až lidstvo zmizí, a je mi jedno, kam a jak,
   vrátím se na Zem - třeba zas jak tramvaják,
   zatím tu postrádám jen Knorr a Vitanu,
   jářku, rád tu zůstanu, nebejt těch tlustejch Marťanů, Marťanů,
   a Pluťanů, Pluťanů, Neptuňanů, Uraňanů,
   Merkuřanů, Venušanů a Zemanů ...