Je to všechno strašně dávno Slunce bylo větrem milováno Těhotné slunce se jen usmívalo A najednou tu slunečnice je V okně domu slunečnice stojí Ten barák za chvíli strhnout dají Jen malé děti si šeptají K čemu tam ta slunečnice je Člověk jak slunce dobrý není Svý nálady jak počasí mění Nevšímá si střech, jde po dláždění Tak k čemu tam ta slunečnice je Nebe na lidi sluncem kýchá Sluneční rýma nám srdce zadýchá Očima z ulice se slunce líbat nechá A proto tam ta slunečnice je Slunce neobléká šaty nedělní Svou nahotou morálku lidí raní Holky mám rád, když jsou slunci podobný A proto tam ta slunečnice je Kdyby každá holka slunečnicí byla To by náš život byl roztančená víla, Ale život je šašek a blázny z lidí dělá A proto tam ta slunečnice je Mám přání, když hvězda padá Aby ta holka byla pořád mladá Mladá mládím, co na lidský řeči nedá A proto tam ta slunečnice je Jenomže ona jenom po mejdanech chodí Zlej ďábel se jí v očích míhá, Ale když líbá, tak padá z tebe tíha A k tomu tam ta slunečnice je Až půjdeš domů ráno Budeš mít se sluncem ujednáno, Že štěstím pokropí tvojí duši A k tomu tam ta slunečnice je