Profesor Náhlovský náhle mě vyvolal a já byl dutý jak bambus. Pravil mi: "Rád vás mám, přesto vám pětku dám, dneska jste dutý jak bambus." Táta mě za známku přetáhnul deštníkem, přeomil uprostřed bambus. Pak mi řek': "Viktore, všechno ti odpustím, nový když seženeš bambus. Ráno běžím do obchodu Šicí stroje Bambus vejdu dovnitř, otážu se: "Máte, paní, bambus?" Paní mě odbyla: "Vážený příteli, půl roku nemáme bambus. Nechte si poznámek, počkejte, až přijde vedoucí Boleslav Bambus." Když se vrátil ze svačiny vedoucí pan Bambus, prodavačce dosvědčil, že nechodí jim bambus, a tak jsem tátovi koupil dva herinky, když už jsem neměl ten bambus. Táta si pochutnal a pak mi odpustil, že jsem byl dutý jak bambus.