Škarohlíd na fujaru hraje píseň o jaru a pak, jak to v muzice bývá, po sóle na fujaru zpívá: Už je tu zase to pitomý jaro, ptáci řvou, šeříky smrdí, pro samý kuřata není kam plivnout, v teple mi nakyslo strdí. Slunce do chalupy protivně leze, sněhulák už se mi hroutí, praskají ledy a vysychaj meze, Anička trapně se kroutí. Kvůli ňáký pomlázce děti vrbu ničí, na zápraží housata jako hadi syčí. Už je tu zase to pitomý jaro, nechodím raději k oknu, zase ty pupence květy a tráva, já jednou na jaře zcvoknu. Slunce do chalupy protivně leze, sněhulák už se mi hroutí, praskají ledy a vysychaj meze, Anička trapně se kroutí. Kvůli ňáký pomlázce děti vrbu ničí, na zápraží housata jako hadi syčí. Už je tu zase to pitomý jaro, nechodím raději k oknu, zase ty pupence květy a tráva, já jednou na jaře zcvoknu.