R: (Tak) vysílám zoufalé S.O.S., tak už mi, prosím tě, odpověz, vysílám zoufalé signály jenom tak, nazdařbůh do dáli, pořád v tom neznámém terénu narážím na vlastní ozvěnu, vysílám zoufalé S.O.S., prosím tě - odpověz(-)! 1. V opuštěné cele chladné věznice odečítám svoje dny a měsíce, sám jsem žalář a v něm vězeň jediný, když dojdu k očím, myslel jsem já bláhový, že na otázku "kudy ven?" mi odpoví, tak našel jsem je v jedné chodbě ztracené, našel jsem je, ale byly zavřené. R: 2. Tak proplétám se strhanými závity, sám před sebou dokonale ukrytý, všude na mě padá kůra mozková, v té pustině se člověk před ní neschová, trhavina neznámého původu zničila vše, bez udání důvodů, teď na konečné stanici všech nápadů očekávám svůj poločas rozpadu. R: R: Ta da da ...