1. Proč všichni opakujou, to čemu nevěří, že zemi podpírají čtyři bílí sloni. Že patří do dehtu, potom do peří, ten kdo sám po svý cestě chodí. 2. Vlasy nám rostou z hlavy, kdopak je zastaví, v dlani si hřejem jedno nesplněný přání. Aby nám zůstaly, ty papírový křídla, půjčený jenom na první jednání. R: Máme svý názory, máme svý vlastní cíle navzdory. Máme sny a právo dělat chyby. Máme svý důvody, vidět svět tak jak so to nehodí. Necouvat a nebrat malý ryby. 3. Špatně jsem pozdravil a abych to napravil, popřál jsem generálům mír a pokoj v zemi. Když mám být vojákem, tak vojákem lásky, v totálním nasazení.