1. Bláznivá Markéta v podchodu těšínského nádraží zpívá, zpívá, zpívá a zametá, je to princezna zakletá, s erární metlou jen tak pod paží, když zpívá, zpívá, zpívá a zametá. R: Vajglové blues, rumový song, jízdenková symfonietta, pach piva z úst a oči plonk, to zpívá Markéta, bláznivá Markéta, la la la la la la la la la la. 2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu byla, byla krásná k zbláznění, Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů, byla, byla, byla, a není. R: 3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši ticho, ticho, Markéta housku jí, pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší, a já ji, a já ji, a já ji miluji ...