Kočárem z Vídně přivezli mě jednou v zimě na vltavském břehu do kupek sněhu vyhodili mě Byl jsem hladový a vyzáblý jak lunt český fousek der tschechische Hund Všichni kdo míjeli mě odvraceli oči jediný kdo se slitoval byl panský kočí Z kozlíku zvolal Hele mladej když máš ještě trochu sil Naskoč si A tak jsem naskočil Ve stáji u koní je teplo i když venku praští mráz za misku vody za pár kostí pane hrabě hlídám vás Diví vlci chodí lesem za zvěří a já sám jediný u dveří Bez čísla bez o bojku a bez rodokmenu daleko k národu a ještě dále k jménu Chápu že gróf mi neodpoví na pozdrav snažím se ze všech sil A léta jdou a já se snažím býti vděčen za podrbání od pána a jeho slečen Už i ten kočí padnul kdesi v zákopech u Verdunu a já sám vyju tu na Lunu Když zlátne listopad a z lesa slyším střílet a z nebe do jezera padaj kachny bílé U svého psího srdce že bych rád že bych rád taky rád Za rok či za dva už to přijde já to vím na hrob mi dejte malý český vltavín Ležet bez náhrobku by člověk neunes natož pes natož pes natož pes Ná ná na-na na-na