Dolní Lhota

Jaromír Nohavica

1. Rozkřiklo se dneska ráno v Dolní Lhotě,
   že po poli chodil divný pán,
   viděli ho malí kluci dírou v plotě,
   nad hlavou měl kruh a v ruce džbán.
   Psi štěkali, koně ržáli, krávy se bály,
   nad obilím tetelil se vzduch,
   staré babky ve fěrtochu povídaly,
   že do Dolní Lhoty přišel bůh.

2. Seběhli se všichni lidé zblízka, zdáli,
   nad kapličkou rozklinkal se zvon,
   hádali se u rybníka jako malí,
   jestli je to nebo není on.
   Říkali si "ťululum" a "Janku hloupý"
   a do toho všeho štěkal pes,
   ještě štěstí, že pak začly padat kroupy,
   jinak se tam hádají i dnes.

3. V poli žita ráno svítá, večer se stmívá
   a je jedno, kdo to vlastně byl,
   auto jede, řeč se vede, píseň se zpívá
   a mně ještě jeden refrén zbyl:
   kdo máš oči ke koukání, tak se dívej,
   kdo máš uši ke slyšení, slyš,
   kdo mi věříš, tak se ke mně přidej a zpívej,
   kdo nevěříš, mlč jako myš.

4. Od té doby povídá se ve všech Lhotách,
   že přes pole žita přešel bůh,
   že si odnes' klasy žita na svých botách,
   a proto každý večer voní vzduch.