Moderní doba

Jaroslav Hutka

Ulice kloužou v bezcílných křivkách
Mizí pod chodidly nehybných lidí
Mozek čte budoucnost v reklamních zvratkách
Strnulost pohledu obrazy míjí
Moderní doba v řachtačce kompjútrů
Vyhlíží obzorem mrtvého bodu 
Nahost a prostornost smotaná do svetru
Vadne bez přestávky, bez známek hladu

Stádo zformované ze šťastných jedinců
Kteří si kupují rozumnou radost
Volnost a volba - potrava pitomců
Co jenom tendenci umí dát zadost
Pozdě je na lásku, pozdě je na vzpouru
Účel a funkčnost nám žilami teče
Nevidím Jitřenku, neslyším Auróru
Světem se nuda co modernost vleče

Křiklavá nuda v strakatém kabátu
Nuda vydražená odpadkem módy
Bez konce poutavá rozmarnost robotů
Reguluje touhu tištěnými svody
Zachraň se člověče, křičím do zrcadla
Alespoň ty tam s mou vlastní tváří
Mlha roztahuje po skle mléčná chapadla
Podoba v obecnost krutě se boří

Život je jeden a je ho tak málo
Přesto se vleče v moderním čase
Architekt nudy své otravné dílo
Zapouští důkladně v člověčím mase
Moderní doba - průmysl štěstí
Hlubiny řeže, povrchy barví
Touhy nám vyvrací pochyby kleští
Srdce prosvětluje průhlednou krví

Ulice kloužou v bezcílných křivkách
Mizí pod chodidly nehybných lidí
Mozek čte budoucnost v reklamních zvratkách
Strnulost pohledu obrazy míjí
Pozdě je na lásku, pozdě je na vzpouru
Účel a funkčnost nám žilami teče
Nevidím Jitřenku, neslyším Auróru
Světem se nuda co modernost vleče