1. Ja su synek rodem, rodem z Moravy, co mě tata poslal, poslal do Prahy. Pravil:"Juro, už si, už si dospělé, pozné Prahu, město veselé." 2. Co je to za divná, divná krajina, že ju sem-tam brázdí, brázdí šalina. Nemravným tu žijó, žijó životem a k temu já nésu ochoten. R: Pražáci snad ani nevijó, v jaké hnusné diře bydlijó, |: samá fligna só a šidijó, ach jó, blbě mluvijó a burčák nepijó. :| 3. Už su z toho celé, celé zófalé, jak só české vlaky, jak só pomalé. Chtěl bych už byť zase, zase nazpátek od těch tuzexovéch pozlátek. 4. Jak jen přindu domů, domů z Vinohrad, pudu s tatou na náš, na náš vinohrad. Neopustím rodnó, rodnó Moravu, nésu přece padlé na hlavu!