Překvapení

Jiří Schmitzer

1. Zase jedno překvapení, jé
   pro mě však nové není
   že z obrazu mám v rukou rám
   Dobře vím, že mé klení
   na věci nic nezmění
   tak s palcem v zubech přemítám

R: Né, že mě jak druhým není přáno
   ne - ří - kám a jsem rád
   né, že co já bral jsem a nyní je mi bráno
   bůh ví kam jsem neměl snad
   
2. Pro jednu kopretinu pouhou, jé
   držím v ruce motyku dlouhou
   chtěl jsem okopat nevinnou
   Na místě kde včera kvetla, jé
   leží teď z chroští metla
   v rozpacích stojím nad hlínou

R: Né, že mě jak druhým není přáno...

3. Už málo času zbývá, jé
   to se rychle stmívá
   co dřív jsem napsal nejde číst
   tak si dám ještě dvě deci, jé
   a ve své kleci
   zas začnu lítat jako píst