Podivná hodina v Los Angeles

Jiří Suchý, Jiří Šlitr

Přepadená žena sténá pod úderem pažby
prostitutka unavená padla na dno dlažby
Soše v parku slzy kanou na kamenné vnady
a já s duší ustaranou
po tá  cím se tady

Do očí padá prach a mour
vzhůru se nikdo nedívej
a slzy okapovejch rour
kanou na chodník
kanou na chodník šedivej

Z dálky slyšet pláč a klení - někdo přejel pejska
lehká slečna zuby cení, z oken barva prejská
Dítě křičí, že chce čurat, ale matka mlčí
V okně stojí polní kurát, v ruce máky vlčí
Podivná je to hodina
podivný je to svítání
ten kdo tou dobou vzpomíná
těžko se pláči
těžko se pláči ubrání

V dálce slyším řeku hučet a se zbraní sečnou
vyřizuju starej účet s jednou mladou slečnou
Co se stalo, to se stalo, všechno jsem jí vyčet
dítě už se počuralo a přestalo křičet
Podivná je to hodina
podivná je to ulice
poslední světlo zhasíná
svítí jen kousek
svítí jen kousek měsíce

Lehká slečna sebou řízla, svět se krví zalil
a já marně hledám fízla, kterej by mě sbalil
V dálce kdosi přejel pejska, už se rozednívá
z vlčích máků barva prejská, polní kurát zpívá
Podivná je to hodina
podivný je to znamení
kdy vadne i ta květina
a na rtech úsměv
a na rtech úsměv zkamení

Jedovatá moucha bzučí svoji píseň tesknou
a mě příchod rána mučí, oči se mi lesknou
Děsí mě, jak i ta moucha dovede se dívat
Teď ať nikdo neposlouchá, já si budu zpívat

Podivná je to hodina
do očí padá prach a mour
ten kdo tou dobou vzpomíná
na slzy okapovejch rour
těžko se pláči ubrání
uvadne i ta květina
podivný je to svítání
podivná je to hodina