Přepadená žena sténá pod úderem pažby prostitutka unavená padla na dno dlažby Soše v parku slzy kanou na kamenné vnady a já s duší ustaranou po tá cím se tady Do očí padá prach a mour vzhůru se nikdo nedívej a slzy okapovejch rour kanou na chodník kanou na chodník šedivej Z dálky slyšet pláč a klení - někdo přejel pejska lehká slečna zuby cení, z oken barva prejská Dítě křičí, že chce čurat, ale matka mlčí V okně stojí polní kurát, v ruce máky vlčí Podivná je to hodina podivný je to svítání ten kdo tou dobou vzpomíná těžko se pláči těžko se pláči ubrání V dálce slyším řeku hučet a se zbraní sečnou vyřizuju starej účet s jednou mladou slečnou Co se stalo, to se stalo, všechno jsem jí vyčet dítě už se počuralo a přestalo křičet Podivná je to hodina podivná je to ulice poslední světlo zhasíná svítí jen kousek svítí jen kousek měsíce Lehká slečna sebou řízla, svět se krví zalil a já marně hledám fízla, kterej by mě sbalil V dálce kdosi přejel pejska, už se rozednívá z vlčích máků barva prejská, polní kurát zpívá Podivná je to hodina podivný je to znamení kdy vadne i ta květina a na rtech úsměv a na rtech úsměv zkamení Jedovatá moucha bzučí svoji píseň tesknou a mě příchod rána mučí, oči se mi lesknou Děsí mě, jak i ta moucha dovede se dívat Teď ať nikdo neposlouchá, já si budu zpívat Podivná je to hodina do očí padá prach a mour ten kdo tou dobou vzpomíná na slzy okapovejch rour těžko se pláči ubrání uvadne i ta květina podivný je to svítání podivná je to hodina