Vánoce

Jiří Vondrák

   C/Bb C/A C/G# C/G ...
1. Hledal tě, slunce, tys jediné jeho teplo,
   prošel ulice, však ty jsi proti nešlo,
   potkal jen vánice, v nichž tolik snů se zvrátí,
   prošly lidí tisíce, i v nich se teplo ztrácí,
   a tak stále sám ulicemi bloudí,
   hledá lásku, lásku, v které teplo nezabloudí,
   teplo nezabloudí.
R: Padal sníh a všude byly vánoce,
   padal sníh, a tak šel rok po roce,
   a on toužil někomu dárek dát,
   hrozně toužil mít někoho rád, mít někoho rád.

2. Přišel Nový rok, on s přípitkem si zaplakal,
   bylo již čtvrt hodiny po roce, když k spánku uléhal,
   když se zamrzlou slzou rozbil sklenici,
   když na ulici stranou bránil se vánicím,
   a tak stále sám ulicemi bloudí,
   hledá lásku, lásku, v které teplo nezabloudí,
   teplo nezabloudí.
R: + mít někoho rád, mít někoho rád ...
*: Tadap ...
R: + mít někoho rád, mít někoho rád,     mít někoho rád ...