Rodné údolí

K. T. O.

Cesta má přede mnou v dáli mizí, 
každý krok v srdci mém zabolí, 
zakrátko bude mi všechno cizí, 
nespatřím své rodné údolí. 
 
R: Já volám: nashledanou, nashledanou, 
   nashledanou, rodné údolí, 
   já volám: nashledanou, nashledanou, 
   při vzpomínce srdce zabolí. 
 
Oči mé nevidí, jak se stmívá, 
nevidí, co jsem měl tolik rád, 
jediné, co mi teď ještě zbývá: 
rodnému údolí sbohem dát. 
 
R: Já volám... 
 
Proč se den za každou nocí vrací, 
proč se čas na chvíli nezastaví, 
nemusel bych ti své sbohem dáti, 
kdyby dnešní den navěky byl. 
 
R: Já volám...