Zrádné banjo

K. T. O.

1. Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas
   vzdáš hold suchej švestce,
   sem, do žáru skal, psa bys nevyhnal,
   a tím spíš žádný jezdce,
   ptáci ani "píp", i čtvernohej můj džíp
   trávu nechce žrát,
   než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
   tak mně nezbejvá, než polku hrát.

R: Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám,
   zas to zrádný banjo šátkem utírám,
   do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám,
   jenže pak bych tu zůstal sám.

2. Slunce pálí si dál jako horkej tál,
   v prstech praskaj' klouby,
   je-li pondělí nebo snad úterý,
   jó, po tom je mně houby,
   kojot hledá tůň, i vestoje můj kůň
   klidně zůstal spát,
   než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
   tak mně nezbejvá, než polku hrát.
R: