Projdu zdí

Kabát

1. Já peníz v rukou měl,
   co toužil po něm svět,
   a hledal rub a líc, pořád ho obracel.
   Tak dlouho řeknu vám, až orel panu sněd,
   roztrhal ji, natrávil a vyzvracel.
   
2. A tak jsem pozbyl strach
   a páni v buřinkách
   tolik dojatý mou výhrou lehce tleskali.
   štěstí bylo míň, než je rumu v pralinkách
   a žádný velký věci pak se nestaly.   
*: Až jednou o mně rozhodnou!
   
R: Až rozhodnou, tak projdu zdí
   a nikdo z vás to nedovede zastavit.
   Zlaťák s orlem poslední
   jako ten Faust, můžete ho každej mít.
   
3. Dravec loví dál, zpívej Mirabel,
   někdy je až příliš pozdě na změny.
   Neusnul, kdo se bál, a já snad abych šel,
   princezny by měly zůstat zazděný.  
*: Až jednou o mně rozhodnou!  
R: Až rozhodnou, tak projdu zdí...
   
4. Chodník slávy mý se nahnul a já spad,
   smyslů zbaven o zem praštil kytarou.
   Do dneška tam zní a ještě dlouho bude snad,
   já zmizim jako Faust, písně tu zůstanou.
*: Až jednou o mně rozhodnou!  
R: Až rozhodnou, tak projdu zdí...
   ...jako ten Faust, můžete ho každej mít.
   
R: Až rozhodnou, tak projdu zdí
   a nikdo z vás to nedovede zastavit.
   Zlaťák s orlem poslední
   jako ten Faust....