Pustinou vánek foukal blues, až ohýbal stébla trav a nad lány rytmus opánků se ozýval nadosah. Ti lidé by spali a přesto šli s kapucí přes hlavu, Emi D C G C8/5 H7 Emi tiší jak hrob a nesli kříž na vlastní popravu. Dlouhá cesta za smrtí je vítá, kam dojdou, kde najdou poslední svůj klid, dýchá opar z lesů a v domě svítá, nemůžou, nemůžou už jít. Jdou poraženi a věštec Jan je na kopci uviděl, zavřel oči a spatřil pláň, kde houfec dravců pěl tu skřehotavou, ale jistou mši bez chrámový postele, ony se rozletí v zem široširou, duše bez těla. Dlouhá cesta za smrtí ... Co tušil prorok, to splnil čas a staletí přešla k nám, co nikdo neví, to vím jen já, já tajemství věků znám, a na stráni smrti, kde rostl pýr, se zvedá houf stinných lip, Emi D C G C8/5 H4 Emi tam lítá večer netopýr a stráží jejich klid.