Znám cestu tam, kde k nebi je blíž, od dětství znám tu přísně tajnou skrýš, kde plujou mraky a stín z duše padá, tam láska nikdy neuvadá. Vím, kdo má klíč od nebeských bran a slouží výš, je jediný ten pán, občas mi hrozí a ví, že má se mnou kříž, zná cestu dlouhou k oblakům blíž. Gmi7 C7(9) F(6) F(6) Má ostříží zrak a laskavou tvář a z vrásek údolí Fmi7 Bb7(9) Eb(6) a v údolí z nebe prší velkej žal, když na konci naší cesty rány přebolí, tak svítí v dálce ráj. Čekám na den, co osvobodí, kdy nebe jak krém svůj konvoj vylodí, nasednou vyvolení a podají dlaň tomu, co hlídá nebeskou báň. Má ostříží zrak a laskavou tvář ...