1. Stála na břehu tvář anděla, nahá v písku pobřeží. Z pásma dešťů sem nocí letěla vyplout létem z otěží. A chlapec, co vedle ní stál v ranním přílivu krále vod, řekl: mami, chci jak táta být Tvůj lodivod. R: Dlouhá rovná pláž podá žár a sůl, v ní umí dávno číst jak v novinách, Je zlatá plná slunce co káže půl dlouhá rovná pláž na slunečních hodinách. 2. Náhle cítila jak voní vřes, kde cinká kostelík, její dívčí svět kdysi změnil kněz a dnes ví o kolik. A chlapec, co do písku psal v ranním přílivu krále krás, řekl: mami, chci jak táta být Tvá zeď i hráz.