Poštou holubí

Kamelot

Byl podzimní čas a volal mě hlas 
stromů, hor a tůní,
strakatý kalhoty a sešlý boty 
vyvanuly vůní všech táboráků,
padlejch soumraků, písniček a kvítí,
moc jsem nepřemýšlel, vzal jsem tornu a jel,
rychlík ještě chytím.
Ráno, poštou holubí
pošle psaní za tebou tvůj blázen.
Ráno, ještě lesy spí,
sova stánek zavírá, už svítá.
Spal jsem pod převisem a zdál se mi sen
o všech, co tu nejsou, staří kamarádi,
co se už nevrátí, naproti mi nejdou.
Zbylo vzpomínek pár, jak ohně žár
do očí se vpíjel, zvonky u závor,
když vlak za obzor s rachotem nás míjel.
Ráno, poštou holubí ...