Zpátky o pár let

Kamelot

1. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět,
   kdy ruku mou vzal,
   kluk s harmonikou, co voněl arnikou,
   mi košili dal,
   když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl
   na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.

2. Řekl:"Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít
   a milovat zem,
   z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám
   jak dítě do plen,"
   já řekla:"Tak pojď, svět je veliká loď,
   co přístavy má,"

3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout
   jak kapitán Cook,
   slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech
   a džíny na dluh,
   noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den,
   on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.
*: Jenže život je trysk, prachy, risk nebo zisk
   a honička slávy,
   co kůži nám dře a do očí lže
   a motá nám hlavy,
   tak utíkám zpět, třeba obejdu svět
   a najdu tě zas jako dřív, už mi jede vlak.

4.=1.