Bílá bonanza

Kapitán Kid

Na severu eskymáci žijou,
vlci v ty poušti teskně vyjou.
Skřivánek tam ani nezavrzne,
jelikož tam pořád děsně mrzne.
Rampouchy nám do postele vnikly, 
sotva jsme si na tu zimu zvykli.
Kolem chajdy blizard krutěe řádí,
zlatokop ma romantický mládí.
Posnídáme jogurt, zalezeme do jurt,
potom zahvízdáme na soby, ať nám vylízají nadobí.
Polarních psů smečka rve se o slanečka,
v dáli bahno hnusně začvachtá, 
lachtan k tomu tiše zalachtá.

Na severu nejsou žádný ženský,
jenom sněžní muži sakramentský.
Na ohništi přimrzla nám kejta,
poledne je stopě párem hejta.
Fousy se ti mění ve střechýle,
na nose abys měl černý brýle.
Pustinou se táhneš jako lundra,
okolo se šklebí zmrzlá tundra.
Posnídáme flaksy, jež jsou tvrdý jaksi,
v dáli kleje lovec medvědů,
že prej přimrz nosem u ledu.
Leží tam mrtvej bílej losos, nadrbal si kokos,
peřeje jsou totiž zamrzlé,
bílá smrt se šklebí oplzle.

Mážli plavovlasou Mary svou rád,
pospěš s náma do potoka šťourat.
Až se trefí ešus do bonanzy,
vypijeme hektolitr gamzy.
Až nám bude sedmdesát sedm,
sedneme si spokojeně před dům.
Ať pulnoční Slunko rudě září,
zlatokop ma revmatický stáří.
Snídá jenom housky,uždibuje kousky,
celej den se válí u krbu, neboť hřeje pěkně do hrbu.
Vzpominá si k sakru, jak chodil spát za kru.
Večír jen smutně kouká při svíčce
na polární záři v ledničce.