Vítr od jihu

Kapitán Kid

Na svejch cestách už potkal jsem lidí
mnohej kus mýho srdce si vzal
viděl jsem co se dnes neuvidí
Něco zbylo po tom, co už není
starý psaní a od fotky rám
vítr když od jihu začíná vát
kreslím si tvůj monogram...

Měla vlasy jak havraní peří
v očích jarního jezera třpyt
úsměv kterýmu člověk hned věří
na rtech který by každej chtěl mít
Znala tisíce básní a slibů
měla ve vlasech peklo i chrám
vítr když od jihu začíná vát
vzpomínám, vzpomínám...

A proklínám neblahej osud
kterej nedal mi poznat ji dřív
klidně vsadím se třeba i o sud
kdo ji neznal nemoh bez ní bejt živ
Jenže na jihu čekal ji chlápek
co tam narazil na zlatej důl
tak jsem ji zamával u přístavu
parník se po proudu hnul

Od tý doby jsem nepotkal žádnou
co by dovedla můj milej říct
jako tahle s tou tvářičkou zrádnou
když mě líbala cudně se rdíc
Teď si na jihu na lejdy hraje
já zas v kasínu pokr a whist
vítr když od jihu začíná vát
jako by písničku hvízd...