Dva roky prázdnin

Karel Černoch

1. Vzhůru na palubu, dálky volají. 
   Vítr už příhodný  vane nám. 
   Tajemné příběhy nás teď čekají, 
   tvým domovem bude oceán. 
   V lanoví plachty vítr nadouvá, 
   žene loď v širou dál, 
   kolébá boky plachetnice, 
   jak by si s ní jenom hrál. 
 
2. Posádku ani škuner neleká 
   bouře ni uragán, 
   přítomnost země oznámí nám 
   příletem kormorán. 
   Náš ostrov vzdálený, z vln se vynoří 
   z příboje snů našich, pustý kraj 
   zátoku písčitou úsvit odhalí, 
   háj palem, útesy bílých skal. 
 
3. Příď krájí vlny i tvůj čas, 
   srdce tvé tluče rázně, 
   nástrahy moře, nebezpečí, 
   s přáteli zvládneš vždy snáz. 
   V přátelství najdeš pevnou hráz, 
   zbaví tě smutku, bázně, 
   zítra až naše cesta skončí, 
   staneš se jedním z nás.