Bílá záře

Karel Gott

Bílá záře v dálce svítí,
smývá nářek, smývá i pláč.

A k té záři vedou šňůry šlépějí,
zjasní mou tvář bledou,
je v ní sen z nadějí.

A já toužím za tou září jít,
v ní tu snívám.

Prý i pouta láme,
zář bílá je i mým chrámem.

Bílá záře svítí tmou,
půjdu s vírou k ní za láskou.

Pohledem na hvězdy pýcha oslabí se,
pokora promění kámen v písek.