To byl vám den

Karel Gott

To byl vám den, tak ve dvou jen
a byla krásná jako náhlý šťastný sen.
Strom bíle kvet, no príma svět,
když tajně šli jsme spolu
nočním městem ven.

Noc horkých hvězd, noc vratkých cest,
noc něžných tuláků co tmou se dají svést.
Noc která ví, noc která zná,
noc o které už nikdo víc se nedoví.

Poslouchej, chci říct: buď má jen.
Zašeptám, teď hned, jak rád tě mám.
Poslouchej, chci říct, buď má jen,
jenom má buď řeknu lásko navždy má.

Svět byl tak náš, vždyť též to znáš,
když s ústy na ústech, až k hvězdám odlétáš.
Zas voní stráň, dlaň hledá dlaň
a příběh nám jak v krásné knížce začíná.

Poslouchej, chci říct: buď  má jen.
Zašeptám, teď hned, jak rád tě mám.
Poslouchej, chci říct, buď má jen,
jenom má buď řeknu lásko navždy má.

(o poltón vyššie)

Poslouchej, chci říct: buď  má jen.
Zašeptám, teď hned, jak rád tě mám.
Poslouchej, chci říct, buď má jen,
jenom má buď řeknu lásko navždy má.