31. kolej

Karel Kryl

1. Pod klenbou nádraží veselí lidé se smějí,
   hodina sudá či lichá, zní hovor a křik,
   třicet je kolejí, které se navracejí,
   třicátá prvá je tichá jak tajený vzlyk.
   Možná někdo to ví, kam ty koleje vedou
   a proč nastoupil smutek do vagonu,
   [: za most betonový    zelené vlaky jedou,
      zbyly obaly z kytek na peronu. :]

2. Pod klenbou nádraží Babylon řečí a zvuků,
   z ostatních kolejí veselé vlaky jedou,
   na této poslední obava roztřese ruku
   v ponuré naději, že snad už nepřijedou.
   [: Prsten granátový barvu svou změní v šedou,
      ústa šeptají ještě a zasvítí blesk,
      každý dnes už to ví, kam ty vagony jedou
      a proč s kapkami deště padá i stesk. :]